Lesy jsou už plné houbařů a košíky se tak plní různými druhy voňavých hub. Pokud jste i vy zatoužili obohatit vaši kuchyni o pár krásných kloboučků, přečtěte si následující tipy, které vám mohou pomoci v úspěšném houbaření.
Základem je najít správnou část lesa
Pokud půjdete do lesa z východní strany, můžete se setkat s neúspěchem. Houby mají totiž rády teplo, proto rostou více na západní straně lesa, kam přes den dopadají delší sluneční paprsky. Vybírejte závětří s vlhkou půdou, které jsou pro houby ideální. Pokud už je delší dobu chladnější počasí, držte se spíše u okraje lesa, kam se lépe dostane slunce. Naopak při dlouhodobé horku se vydejte hlouběji do lesa. Při výběru lesa sledujte i půdu pod sebou. Nadýchaný zelený mech značí, že je v lese dostatečné vlhko na houby, papradie zase značí kyselou půdu, která není pro většinu oblíbených jedlých hub vhodná. Nepřehlédněte ani prašivky, které jsou také ukazatelem vhodného prostředí pro houby. Pokud jste za celou dobu cesty lesem nenarazili ani na jednu prašivku, není pravděpodobné, že zde najdete třeba hříbky.
Načasování je klíčem k úspěchu
Po vydatných deštích je ideální počkat alespoň sedm teplých dnů, než vyrazíte do lesa. Pokud se z lesů tzv. kouří, je to dobré znamení pro houbaře. Znamená to totiž, že se les zapařil a vytvořil tak ideální prostředí pro houby. Nemusíte chodit na houby v pět ráno, ale čím déle jdete, tím větší je pravděpodobnost, že houby sebral někdo před vámi. Pokud najdete na nějakém místě spoustu hub, místo si dobře zapamatujte a vraťte se sem třeba za týden znovu. Pokud se neorientujete v lese příliš dobře, můžete pro tento účel využít nějakou z aplikací s mapou v telefonu, která vám umožní zaznamenat si aktuální polohu, pokud však máte v lese signál. Nemá cenu se na místo vracet dřív, většině hub trvá minimálně týden, než dorostou do velikosti, kterou stojí za to sbírat.
Nepříliš známé tipy, které musíte vyzkoušet
Při dalším houbaření se zkuste zaměřit na místa, která jste dříve nezkoušeli. Houby se rády ukrývají v rozryté půdě od prasat, tato místa tedy nemíchejte bez povšimnutí. Občas se musíte pořádně sehnout, abyste tu našli nádhernou špongii, které si nikdo před vámi nevšiml. Zaměřte svou pozornost i na příkopy. V příkopech podél silnic se občas dají najít velmi hezké kousky, protože většina houbařů po silnicích nechodí. Pokud tudy protéká hodně vody, může se tu vyskytovat spousta klouzek obyčejných.
Vyšší stupeň houbaření
Pokud se pro houbaření nadchnete, můžete pomocí atlasu hub zkoumat, na jakých místech rostou různé druhy hub a pak je cíleně vyhledávat. Každý druh také roste v jinou roční dobu, můžete se tak na houby vydat i v období, kdy už ostatní své košíky uklízeli a čekají na příští rok. Nikdy ale nesbírejte houby, u kterých si nejste jisti, zda jsou jedlé! V Česku se ročně houbami přiotráví kolem 400 lidí.
